Bílá paní Kam jsi zmizel můj bílý přelude?
Kvůli tobě přec světla ubude
Jsi bílou paní před snídaní
Ta víla v kořínkách života
Kam směřuje má každodenní lopota?
Kráčím směle k bílé nevinnosti
Obklopen oblaky lidské ctnosti
Snažím se vytrvat ve svém úsilí
Na poli širém vypěstovat hromadu obilí
Zajistím tak obživu duší i těla pro všechny?
Nebo se raději schoulím do tepla duchny?
Je to přec jednoduché schovat se před světem
A nechat volný prostor všem dalším obětem
Duši mou drásá tahle představa
Zahodí vše a není lákavá
Bílá paní mi mává zdaleka
Pojď ke mně blíž na mě haleká
Nebráním se jejím výzvám
Aniž ospale na polštáři zívám
Zahalím se do bílého hávu čistoty
Abych kráčel směle vpřed na poli jediné jistoty
Tou je naše příští pokolení
Půjdem tam spolu my osudem vyvolení. |