Kam jsi zmizel můj bílý přelude?
Kvůli tobě přec světla ubude
Jsi bílou paní před snídaní
Ta víla v kořínkách života
Kam směřuje má každodenní lopota?
Kráčím směle k bílé nevinnosti
Obklopen oblaky lidské ctnosti
Snažím se vytrvat ve svém úsilí
Na poli širém vypěstovat hromadu obilí
Zajistím tak obživu duší i těla pro všechny?
Nebo se raději schoulím do tepla duchny?
Je to přec jednoduché schovat se před světem
                                           A nechat volný prostor všem dalším obětem
                                           Duši mou drásá tahle představa
                                           Zahodí vše a není lákavá
                                           Bílá paní mi mává zdaleka
                                           Pojď ke mně blíž na mě haleká
                                           Nebráním se jejím výzvám
                                           Aniž ospale na polštáři zívám
                                           Zahalím se do bílého hávu čistoty
                                           Abych kráčel směle vpřed na poli jediné jistoty
                                           Tou je naše příští pokolení
                                           Půjdem tam spolu my osudem vyvolení.