Poezie Pavla Řeháka

ZRADA Když zasáhne tě zrada Je každá rada drahá Zvláště bolí od kamaráda Nebo ženy, která má tě “ráda” Duše se zmítá celá v ohni Drásá ti mysl den po dni Nemůžeš pochopit takové chování Jak to, že někoho takhle pohání? Proč nedívá se do křišťálové studánky? Nechce snad prožít znovu líbánky? Marnivá temnota se zmocnila jeho srdce Černou zradu tmy nařídil nějaký “vůdce” Je to zlý pán, ten, kdo stojí v pozadí Ten nepřemýšlí o mechu a kapradí Naplňují ho lži a intriky Zřejmě už od dob staré antiky Ale jen se neboj, statečný člověče Že ti štěstí z duše jak voda v řece uteče Miluj oddaně a budeš milován Jak víla v kolébce slíbila, “To do vínku ti dám”.