Hlídám si ho jak oko v hlavě

Nepřipadám si ale nikterak slavně

Přichází z dálky to moje štěstí 

Nesedí někde na hromádce klestí?

Bývá vrtkavé jak stará koza 

To není jen nějaká moje póza

Navoněná slečinka na přehlídkovém molu

S takovou bys spadnul snadno dolu

A to nechci, to mi věř

Platí přesně, dvakrát měř a jednou řež

Dělám to tak odjakživa 

Skřivan na poli mi k tomu zpívá 

Štěstí se neskrývá ve hmotném přepychu 

Musíš ho spatřit v duši potichu

Sednout si na lavičku u potoka lesní tůně

Zaposlouchat se do přírody v jejím lůně

Na chvilku zavřít oči v sladkém snění 

To je to pravé štěstí potěšeni 

Zůstane u mě tak dlouho, jak budu chtít 

Sladkými doušky ho budu ve sklenici duše pít 

Stačí otevřít dveře citu dokořán 

A už jsem celý od hlavy až k patě polaskán

Těším se na záři tvých očí, až přijdu domů

Nechci dopustit už nikdy žádný bod zlomu!