Probouzí mě ranní červánky

Vzpomínám na Pohádkové dívánky

Obrázky dětství malují spirálu v mé duši

Odolávám všem střelám v namířené kuši

Jsem spokojen se svým životem

Nechci být na světě dopravním pilotem

Přeju si řeku sladkého snění

Vstávám za mlhavého kuropění

Ve tmě lesa mezi stromy

Začíná svítit naděje spanilé Madony

Kráčím opatrně po vlhkém mechu

Užívám si tu ranní krásu bez dechu

Potkávám hluboké hnědé oči osamělého losa

Poslouchám zpěv černého kosa

Dívá se na mě zkoumavým pohledem

Jakoby říkal: "Kam s tebou všichni dojedem?"

Pouštím si tu myšlenku pěkně hluboko do těla

Jsem zvědav, co to se mnou udělá?

Až zase příště pohlédnu z okna na zářivé červánky

Obrázky dětství mizí rychle do reality seniorské sedánky

Už jsem došel celého poznání,

Že všeliké dění světa

Znala už moje teta

Dala mi dobré rady do života

Co přináší ta každodenní slota

Popasuji se s nimi, žádný strach

Nedám si hlavu do umělých dlah

Nepotřebuji žádnou ortézu

Ponesu dál hrdě lásky a svobody Pavézu!