Zajímavosti‎ > ‎

Jak jsem se stal rybářem.

přidáno: 19. 4. 2017 10:13, autor: Klub Absolventů U3V   [ aktualizováno 30. 7. 2017 22:18 ]
Byl jsem již vysokoškolský student, když mě můj švagr pozval na sportovní rybolov na Orlickou přehradu. Přidělil mi k hlídání jeden prut s poučením, že jakmile půjde policajt (v rybářském slangu lehká barevná věcička zavěšená na vlasci), nahoru musíš zaseknout. Netrpělivě jsem čekal na záběr a když se tak stalo, rychle jsem uchopil vlasec a škubl s ním v domnění, že to tak má být. Proto mi přišlo divné, že se švagr smál až se dusil. Samo sebou, že o tomto mém rybářském začátku v krátké době věděli všichni naši známí a já jsem v jejich očích jistě vstoupil až k rybářskému nebíčku.
Neuplynuly ani dva roky a ze mne se stal pod švagrovým vedením zdatný rybář pro něhož byl někdy i krajský region malý.
Neříká se nadarmo, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě, neboť si jednou švagr vyjel sám na lov ryb. Při chytání kapra na žížalu se může, zejména večer, stát, že na tuto návnadu zabere úhoř. To se mu také povedlo, ale kámen úrazu byl v tom, že švagr nedokázal  vzít úhoře do ruky. Nic rozumnějšího jej nenapadlo, než si dát prut i s úhořem na vlasci přes rameno (což není v souladu s pravidly sportovního rybolovu) a odjet na Pionýru (mimochodem  jedna z nejpovedenějších malých motorek) směrem domů. Po ujetí několika kilometrů však nezvládl řízení a jak sám říkal, trochu odřený dokázal v mírném šoku úhoře z vlasce vyháčkovat a dát do vezírku. Od té doby nemá problém se úhoře dotknout. A já jsem se pochopitelně na oplátku postaral o to, aby naši kamarádi byli s touto příhodou seznámeni.

Vzpomínka Seniora
Comments