Zajímavosti‎ > ‎

Waltz

přidáno: 7. 4. 2017 21:59, autor: Klub Absolventů U3V   [ aktualizováno 30. 7. 2017 22:19 ]
V druhém ročníku středoškolských studií jsem se přihlásil do tanečních hodin. S blížícím se termínem zahájení vzrůstala nervozita, přestože jsem měl vůči některým výhodu, neboť jsem bydlel na internátě, takže jsem neměl žádný garde doprovod. Nastala hodina H a já,  jako i všichni ostatní chlapci, jsem oblékl sváteční oblek, natáhl bílé rukavice a zahájil jsem taneční spolu s velkou skupinou chlapců na WC. Na mistra jsme si však nepřišli, neboť dobře znal tuto  únikovou cestu chlapců. 
Po pár úvodních hodinách bylo vše v pořádku, než přišel na řadu waltz. V tom okamžiku mistrovský pár, který bedlivě sledoval, jak si která dvojice vede, si  mne a partnerku rozdělil a učil nás samostatně. Když se to samé opakovalo i s jinou partnerkou, bylo jasné, že to nemehlo jsem já. Vyřešil jsem to geniálně, neboť jsem přestal do tanečních chodit. Přesto jsem se příští rok opět přihlásil. Tentokrát jsem absolvoval kurz celý, i když musím přiznat, že zejména pasáž waltzová nebyla nic moc, ale já jsem se sklopenou hlavou vydržel. 
Na vysokoškolských studiích jsem si namluvil svou budoucí manželku, která měla absolutní hudební sluch a já patřil do skupiny lidí, kteří tancují rádi a při tanci jim ani "hudba nevadí". Po několika letech jsem pod vedením již své manželky zvládl všechny tance k její spokojenosti a světe div se, nejraději jsme měli protáhlé kroky při waltzu.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhne. Asi po čtyřiceti letech od tanečních se mi samosebou při bujarém tanci, zvrtla noha v pravém kolenu tak, že dodnes jakýkoliv pokus o stranové vybočení je bolestivý a koleno hlásí - choď rovně!

Vzpomínka Seniora
Comments